Vývoj obce Selibice

Selibice jsou poprvé zmíněny v r. 1352. Později se ves stala majetkem kláštera v Postoloprtech. Po r. 1420 se vsi zmocnilo město Louny. Dále patřila synům krále Jiřího z Poděbrad. V 16. stol. se stala součástí Líčkovského panství Lobkoviců. Koncem 16. stol. získal ves, po konfiskaci rod Hrušků z Března. V r. 1673 získal Selibice Georg Ludvík ze Sinzendorfu. Od té doby ves patřila k panství v Postoloprtech. Ze staré zástavby se dochovala barokní hospodářská usedlost čp. 1 z 1. pol. 18. stol.
(pramen: brožura Mikroregion Žatecko, vyd.8/2004)

Prosím o jakoukoli informaci nebo dokument vztahující se k Selibicím, který by na tomto místě mohl být vystaven. kronikářka:  jahelkova@stankovice.cz

Info získané z internetu:

Pramen: Historický lexikon obcí 2005

SELIBICE v r. 1869-1950 obec v okr. Žatec, v r. 1961-1980 část obce Tvršice v okr. Louny, 1.1.1981-31.12.1995 část obce Žatec v okr. Louny, od 1.1.1996 část obce Staňkovice v okr. Louny

Pramen: soukr.web stránka

Menhir, který je ukrytý v neveřejné části lounského muzea na dvoře... Do roku 1993 ležel povalený u silnice u obce Selibice, pak jej převezl J.Helšus do muzea v Lounech. Tento menhir měří 190 cm, na rozdíl od jiných je osekán do souměrného tvaru.

Pramen: Wikipedie

Archeologické vykopávky dokazují, že vesnice byla osídlena již v mladší době kamenné, ale první písemná zmínka o vesnici je až z roku 1352. Nejvíce obyvatel zde žilo v 19. století, a to kolem tří set. Mladší záznamy z roku 1929 praví, že zde žilo 270 obyvatel, z nichž 219 bylo německé národnosti a pouhých 51 Čechů.

Až do konce druhé světové války zde byl hlavním stavením statek, celkový počet domů byl 48. Nedaleko vesnice stál ovčín.

Po druhé světové válce došlo k vystěhování německých obyvatel a nastěhování několika Volyňských Čechů. Zároveň byl také postupně bourán statek.

Na začátku jednadvacátého století jsou Selibice součástí obce Staňkovice (okres Louny)